wz

 

15. - 22.2.2008

Djerba - Patrik

Na tento výlet jsem se vydal opět po roce a také opět na ostrov Djerba. Bylo to víceméně zcela náhlé a také jak se říká za pět 12. Odlet byl naplánován na páteční 11 hodinu, a proto odjezd z Brna jsem zvolil lehce dřívější, abych si mohl také něco vyfotit. Jenže to co se nám stalo na pražském letišti jsem již dlouho nezažil. K odbavovací přepážce jsme se dostali téměř přesně na devátou. Netušil jsem ale, že ve frontě k pouhým dvou přepážkám strávíme takřka 50 minut. Chápal jsem že je po špičce, ale když je vedle vás dalších 30 volných přepážek a vy se hnete co minuta to centimetr,t o byla síla. Další šok přišel u pasové kontroly, kde byly otevřeny 4 kontroly z místních asi deseti a u nich také takřka 20-ti minutové stání ve frontě. Po průchodu pasovou kontrolou, ve které stálo mnoho podnapilých fanoušků anglického Totenhamu jsme se rozhodli pro jistotu jít už směrem k našemu přidělenému gatu, a ještě že tak. Jelikož jako jediný gate v prstu B byly odbavovány 2 letadla(náš Nouvelair TS-IN… a EasyJet),tak čekání u bezpečnostní kontroly vyvrcholilo na dalších 30 minut. Opravdu řeknu vám, do letadla jsem sedal unavený jak po vojenském cvičení. Samozřejmě jsme nebyli sami a díky této neschopnosti náš letoun nabral půlhodinové zpoždění. Samotný let probíhal velice klidně, jídlo chutné a stevardky příjemné. Přistání proběhlo na letišti Zarzis po 150 minutách letu za oblačného počasí. Na letišti stálo mnoho opuštěných letounů Tunis Air(B-737-500, A320 a 319), jededn Karthago Airlines(TS-IEF) a na odlet byly připraveny dva stroje Hapagfly(D-AHFB...).Musím také pochválit místní letiště, je pěkně upravené, udržované a před letištní halou překrásně vyzdobené.

 

         

         

  

Zpáteční odlet směr Praha proběhl v brzkých ranních hodinách, v 6:30 strojem TS-INL. Bylo krásné pozorovat, jak celou cestu zpět bylo mračno a pouhé co vykukovalo tak byly Alpy. Let trval přesně 3 hodiny a po mnoha zákrutách okolo Prahy jsme dosedli na rwy 24. Jenže opět mě následovala smůla, poněvadž bylo po ranní špičce a jediné, co se dalo fotit byly prázdné stojánky. A tak jsem vyrazili na Florenc a posléze směrem domů.